Rozpočet na tento rok činil potřebu 24.517 Kč. Uhradu 21.292 Kč, schodek 3.225 Kč bylo obecním zastupitelstvem usneseno uhraditi 240% přirážkou ke všem daním.

Občanská beseda má 20 členu a místní domovina 15 členů.

K odvodu branců šli tři branci a schopným nebyl uznán žádný.

K odvodu koní bylo předvedeno 10 koní z nichž tři byli uznáni spůsobilí k vojenské službě a to klisna p. Františka Hubáčka č.p. 11, klisna p. Josefa Chvojky č.p. 8 a valach p. Frant. Zimy č.p. 13.

Počátkem roku koupila pí Pavlina Štěpánková ze Zdechovic pozemek od p. R. Hajzla z Chrudimi ve výměře 5 korců za 20.000 Kč, pozemek tento podědil p. Hajzl po Aloisu Desenským ze Zdechovic.

V neděli dne 17 února 1935 postihla zdejší kraj velká sněhová bouře, jakou jsme ještě neprožili.

Noviny o této bouři přinesly tento článek nadepsaný: „Kilometr za hodinu“. Lyžaři, které stihla ještě v neděli sněžná smršť u Úherčic a Vápeného Podola, také do smrti nezapomenou na to co prožili. Vyjeli do krásného dne, který se za půl hodiny změnil ve sněžné peklo. Jeden lyžař mířil k Úherčicům. Již obec viděl, ale náhle mu sněhová bouře vše zastřela, bojoval a tápal v ní, urazil za celou hodinu sotva kilometr cesty, už ho počaly opouštět síly, vichřice s ním smykla ze silnice a neví, kudy letěl a jak se dostal do Vápeného Podola. Krásný, slunný, zimní den změnila tato bouře za dvě hodiny trvání k nepoznání, pro spousty sněhu.

V květnu byly volby do Národního schromáždění a do zemského a okresního zastupitelstva. Výsledek voleb ve zdejší obci byl:

Celkem odevzdáno do poslanecké sněmovny 66 hl, do senátu 62 hlasy, neplatný nebyl žádný.

Celkem bylo odevzdáno do zem. a okres. zastup. 67 hlasů.

Starosta obce Karel Makeš, byl jmenován okresním úřadem v Chrudimi jako zástupce dohledacího úřadu v obci Zbyhněvicích a ve zdejší obci nevolil.

V červenci t.r. obdržela obec druhou splátku na subvenci Kč 10.000,– s této částky bylo zasláno 3.000 Kč Vých. elektrárenskému svazu v Pardubicích a zbytek byl splacen na elektrisační dlůh kampeličce v Morašicích.

Počasí v r. 1935 bylo na jaře dosti příznivé, tak že narostla velká úroda sena jak na lukách tak i jetele a rovněž obilí slibovalo dobrou úrodu. Bohužel v červenci a srpnu přišlo velké sucho a přímo tropická vedra, která způsobila, že obilí rychle podesýchalo a zrálo čimž zrno bylo velmi hubené, obilí málo sypalo a bylo špatné jakosti Žně počaly již 14. července, tak brzy již dlouho nebyly, slámy sice bylo dost, ale zrna všeho velmi málo a s toho ještě mnoho zadiny. Protože stále vydatněji nepršelo otavy na lukách i jetelové vůbec nevyrostly a jen tak, tak že se nechaly seseknout ke krmení dobytka za zelena. Otavu ve zdejší obci nesušil žádný a každý rolník ji zkrmil za zelena, protože i strništní směsky, které hojně rolnící naseli nevyrostly a nemohlo se jimi krmiti a většinou byly zaorány.

Vlivem velkého sucha na podzim byla též velmi slabá úroda brambor a krmné řepy. Taková neúroda nebyla již snad od světové války. Ceny sena, slámy, brambor a řepy v důsledku neúrody velmi stouply. Seno v senoseči se prodávalo i za 20 Kč jeden metr. cent, ale na podzim stal 65 až 70 Kč, brambory které se na jaře prodávaly za 15 Kč, stály na podzim až 60 Kč.

Ceny obilí, protože byl monopol, zůstaly na loňské výši. Zemědělci, kteří dodali více obilí než 20 q byli povinni odebrati zpět denaturovaný oves neb ječmen a sice 10 % ceny za dodané obilí, cena denaturovaného ovsa byla 136 Kč za 1 q a cena ječmene 142 Kč za 1 q, tedy ceny proti výkupu vyšší.

V tomto roce bylo vydáno nařízení o zmenšení osevu pšenice v zemědělských podnicích větších než 5 ha orné půdy zemědělcem obhospodařované.

Proto byl proveden soupis hl. obilovin ve sklizňovém roce 1935 u hospodářů kteří mají více než 5 ha orné půdy. V Úherčicích byl soupis tento:

K usnadnění přehledu o hospodaření obilím vydala čsl. společnost, hospodářské výkazy. Do těchto výkazu byl zapsán stav osevu obilnin a pak se do něj zapisovaly prodeje obilí, spotřeba pro vlastní domácnost zemědělce obilí dávané za mzdu dělníkům jako deputát, obilí dávané výměnkem a konečně odběr denaturovaného obilí. Ve zdejší obci bylo vydáno 17 hospodářských výkazu a to 15 hosp. výkazu pro zemědělce, 1 pro deputát a 1 pro výměnkáře. Někteří občané s tímto opatřením souhlasili, naproti tomu někteří velmi ostře vystupovali. Se svým úsudkem musíme počkat až jak se tyto výkazy vžijí a v praksi osvědčí. V každém směru je to opatření velmi dobré a praktické a bylo by si přáti, aby se dobře osvědčilo.

Volba honebního výboru byla stanovena starostou obce na 13. října 1935. Volby se súčastnili všichni členové honebního společenstva, kteří měli 38 hlasů.

Volbu řídil starosta obce Karel Makeš, který navrhnul za sčitatele hlasů p. Frant. Berana č. 16 a p. B. Zimu. Volba prováděna byla lístky. Odevzdáno bylo 38 hlasů z nichž obdrželi:

Nadpoloviční většina činí 20 hlasů byl tedy zvolen

Protože třetí kandidát nedosáhl nadpoloviční většiny, provedena byla uzší volba mezi p. Beranem čp. 3 a p. Josefem Tajzlerem č.p. 16.

Odevzdáno 38 hlasů a obdržel:

byl tedy zvolen za třetího člena p. Josef Tajzler.

Dne 29. října konala se ustavující schůze honebního výboru ve které byl zvolen starostou p. Frant. Beran č. 16, který již tuto funkci v minulém období zastával.

Pan Josef Havlíček čp. 14, Frant. Beran č. 3, Frant. Beran č. 2, Frant. Čepek čp. 17, Frant. Hubáček č.p. 11 a p. Frant. Musil č.p. 25 podali honebnímu výboru žádost, aby honitba byla pronajata ve veřejné dražbě.

Honební výbor však ve schůzi dne 29. října 1935 žádost tuto zamítl a oznámil podepsaným, že honitbu pronajme z volné ruky.

Ve schůzi dne 28. prosince 1935 pronajal honební výbor honitbu p. Bedřichu Zimovi, soukromníku v Úherčicích čp. 13 za roční nájemné Kč 300,–.

To se však nelíbilo p. Josefu Havlíčkovi a p. Frant. Beranovi č.p. 3, proto podali proti pronájmu stížnost na Okresní úřad v Chrudimi, tento však jejich žádost zamítl a pronájem honitby potvrdil. Oba jmenovaní proti výměru okresního úřadu podali odvolání k zemskému úřadu v Praze. V tomto odvolání i ve stížnosti okresnímu úřadu udávají hlavní důvod, že by sami s honitby v Úherčicích zaplatili Kč 800,– ročně.

Dle statistiky bylo v roce 1935 ve zdejší honitbě střeleno: zajíců 24, bažantů 59, sluky 2, veverky 3, králíků 8, koroptví 31, tetřev 1, ostříž 1.

Občanská beseda sehrála 17. III. 1935 divadelní hru „Moje teta, tvoje teta“, fraška o třech jednáních. Napsal Ruda Nižkovský, režii vedl p. Karel Makeš sehráno bylo velmi dobře.

Dne 1. XII. 1935 sehrála divadelní hru „Rozmysli si Mařenko“ obraz ze života o třech jednáních. Napsal Frant. Cimler, režii vedl p. Bedřich Zima. Sehrána byla opět dobře.