1934

Rozpočet na tento rok má potřebu Kč … úhradu Kč … schodek Kč … bude uhrazen 350% přirážkou ke všem daním.

Počátkem roku bylo přikročeno k jednání o stavbu dalšího úseku obecní silnice. Komise jež za tímto účelem konala šetření rozhodla aby se postavila část ve vsi a sice od obecního domku čp. 6 až za ploty u zahrad p. Hubáčka čp. 11 a p. J. Chvojky čp. 8. Komisi předsedal p. Starosta obce Karel Makeš a členové byli pp.: Josef Chvojka, Josef Tajzler, Frant. Beran č. 16, Bedřich Zima. Komise stanovila ceny za postoupený pozemek na silnici na 2 Kč za m². S p. Josefem Chvojkou sjednána byla dohoda tak, že on postoupí potřebný pozemek na silnici za svým stavením za výměru na návsi, kteroužto část si přihradí a zřídí si před svým domem zahrádku. Pan František Hubáček postoupil rovněž potřebné místo pro silnici za náhradu 2,– Kč za m². Dělníkům na stavbě cesty bylo placeno 1,80 za hod. Dozor na dělníky měl p. Josef Tajzler č.p. 12, týž prováděl dozor též na dovážený materiál. Dohled nad technickým prováděním stavby měl p. Antonín Antonín mistr dlaždičský čp. 21, týž provedl dlažbu rigolu. Těmto k ruce byl dán přidán p. Bedřich Zima, pokladník obce, který vedl stavbu finančně, všichni tři tvořili zvláštní komisi stavební, která mohla o všech věcech týkajících se stavby silnice sama rozhodovati. Celkový náklad na tento úsek dlouhý asi 15 m činil Kč …. Protože obec neměla pohotově tolik peněz opatřila si u kampeličky v Morašicích zálohovou výpůjčku Kč 2 000,– která byla zaplacena ještě tento rok. Postavením silnice v tomto úseku naše obec velmi získala na vzhledu, protože dříve v těchto místech byla cesta úzká a velmi blátivá.

Při stavbě silnice bylo shledáno, že plot u dvorku p. Jos. Tajzlera čp. 12 činil by do silnice nepěkný oblouk, uvolil se jmenovaný sám dobrovolně a zdarma oblouk vyrovnati a tím silnice velmi získala.

K odvodu šli 4 branci a schopným uznán p. Boh. Ježek čp. 18.

V květnu, červnu a červenci t.r. bylo velké sucho, sice si někdy stříklo, ale to na vyprahlé půdě nebylo ani znát. Pro velká sucha byla úroda sena na lukách velmi slabá, tím ceny sena velmi stouply a platilo se za 1 q dobrého sena až 80,– Kč a v důsledku toho stoupal v ceně krmný oves a protože ho již v zásobě mnoho nebylo dostoupil výše až na 165 Kč. a byl těžko k dostání, byl tedy oves dražší než pšenice. Pro velké sucho které s krátkými přestávkami jest od podzima min roku, museli zdejší rolníci stále dovážet vod ze Zdechovic, téměř všichni.

Na začátku srpna však přišel vydatný déšť a potom již častěji pršelo a voda se již do studní natáhla a bylo jí stále dost. Vydatnými dešti byl velmi podpořen vzrůst a to v jetelových i lučních, rovněž strništní směsky tak vyrostli, než vydaly lepší sklizeň než hlavní plodiny a tím byl úplně vyrovnán úbytek vzniklý neúrodou pro velké sucho na jaře a v létě. Brambory a krmná řepa byly těmito dešti tak ve vzrůstu podporovány, že takovou úrodu brambor i řepy nikdo nepamatoval. Brambory se prodávaly dobrý druh i za 15,– Kč, řepa za 10,– Kč. Zelenou pící krmili rolníci až do konce listopadu někteří i déle protože podzim byl dosti příznivý.

Letošního roku zavedla vláda čsl. republiky, na základě zmocňovacího zákona, monopol na obilí, to jest, že obilí nesměl nikdo jiný koupit než obilní společnost zvlášť k tomu zřízená. Ceny obilí byly stanoveny po žních a to: za pšenici 164,– Kč, za žito 120,– Kč, za ječmen 115,– Kč a za oves 110,– Kč.

Tím bylo úplně zabráněno spekulaci s obilím a zemědělci se nemuseli strachovat že ztratí poklesem cen obilí, neboť hned po žních věděli co dostanou za něj v kterém koli měsíci. Každý měsíc byly příplatky k základní ceně a to u pšenice a žita 1,80 Kč měs. u ječmene a ovsa 1,50 Kč měs.

Obilní monopol byl zřízen proto aby se pomohlo zemědělskému stavu, protože tento dlouhotrvající krizí ocital se na kraji propasti. Na rolnící však zřízení obilního monopolu působilo rozdílně. Někteří ho vítali jako záchranu pro sebe a někteří na něj pohlíželi nedůvěřivě a prorokují mu krátké trvání. Celkově vzato, byl to velmi dobrý čin vlády a podaříli se udržet může prokázati rolnictvu mnoho.

K odvodu letos šli čtyři branci schopným byl uznán jeden p. Bohuslav Ježek.

Ku konci t.r. dal starosta obce návrh obecnímu zastupitelstvu, aby domek č.p. 6 věnován byl za chudobinec. Zastupitelstvo tento návrh přijalo s tím, že v domku tomto budou umístěni jen Ti kteří jsou nemajetní nájemné nemohou platit. Domek bude jím pronajat bezplatně. Starosta obce napsal žádost na berní správu v Chrudimi aby byly obci prominuty daně domovní. Berní správa odpověděla, že žádosti obce vyhovuje a domek čp. 6 ode všech daní osvobozuje, dokud bude sloužit účelům, ke kterému byl věnován.

První kteří v tomto chudobinci bydleli byli dosavadní nájemci: Václav Novák, dělník, nar. 1896, ženatý, otec tří nezaopatřených dětí, obýval velkou světnici a Anna Výborná, vdova po obuvníku, nar. 1879 zaměstnáním dělnice v malé světnici. Mlátek při tomto domku sloužil k uložení společných hospodářských strojů.

Počátkem roku 1934 koupil p. František Beran čp. 16 pole od pí A. Němečkové z Váp. Podola ve výměře 1 korec za 2.000 Kč. pí Němečková podělila toto pole po svém otci p. Vinc. Bakešovi z Dolan.

V červnu 1934 koupil p. František Čepek č.p. 17 pole od p. Josefa Poláčka z Nerozhoviček ve výměře 3 korce za 10.000 Kč.

V srpnu 1934 obdržela naše obec první splátku, na udělenou subvenci od min. veř. prací v Praze v obnose Kč 10.000,–. S tohoto obnosu bylo vyplaceno tři tisíce elektrárenskému svazu jako podíl na subvenci a zbytek byl dán na splátku elektrisačního dluhů u kampeličky v Morašicích.

Občanská beseda sehrala zde tyto divadelní hry: 25. III. 1934, hru „Pod selský krov“ obraz ze života o 3 jedn. Napsal Frant Cimler, Režisér p. Karel Makeš.

16. XII. 1934 hru „Pod tou naší lípou“ veselohra o 3 jedn. Napsal A. Svoboda Režisér p. K. Makeš, Obě tyto hry byly sehrány velmi dobře.